Aktuální průzkum úvěrové společnosti Cofidis mezi 500 respondenty ukázal, že obsah kasičky určené na nečekané výdaje se v českých domácnostech výrazně liší. Přestože čtvrtina Čechů disponuje finanční rezervou nad 50 tisíc korun, podobnému počtu lidí naopak nezbývají úspory žádné.

Tvorba finančního polštáře pro případ nečekaných výdajů je základem dlouhodobé stability rodinného i osobního rozpočtu. Potěšující je, že celá řada rodin je podle průzkumu společnosti Cofidis na tyto situace dobře připravena. 13 % dotazovaných má na náhlé výdaje k dispozici finanční rezervu nad 50 tisíc korun a zhruba stejný počet respondentů dokonce nad 100 tisíc korun.

20 tisíc nestačí

U ostatních dotazovaných je naspořená suma poněkud nižší. U 30 % představuje obnos na nečekané výdaje maximálně 20 tisíc korun. Právě částky okolo 10 či 20 tisíc však už nemusí stačit k pokrytí vzniklých nákladů. Například porucha některých domácích spotřebičů či auta často obnáší větší jednorázovou investici. Řešením takové situace může být půjčka?, důležité je však přemýšlet, na co si ji vzít. „Půjčka by obecně měla sloužit spíše k pořízení auta, financování projektů typu rekonstrukce bydlení či k financování předmětů dlouhodobé spotřeby,“ radí Cyril Křůpala, obchodní a marketingový ředitel společnosti Cofidis, a dodává: „K pokrytí nenadálých výdajů pak může jednoduše sloužit revolvingová půjčka, která je často vázaná na kreditní kartu.“

Čtvrtina bez rezervy

Nulovou finanční rezervu má téměř čtvrtina dotazovaných, což je dáno především tím, že jim na tvorbu úspor nezbývají peníze. Z hlediska věku jsou na tom nejhůře lidé kolem třicítky, kterých nemá žádnou finanční rezervu téměř třetina. Do problémů se pak v případě náhlých výdajů mohou dostat nejčastěji lidé se základním vzděláním. Žádnou rezervu nemá pro tento účel vytvořeno přes 40 % z nich.

Za vodou jsou padesátníci

Nejlépe jsou naopak na nečekané výdaje připraveni lidé kolem padesátky. Alespoň 50 tisíc má našetřeno více než třetina z nich. Čím je člověk mladší, tím nižší jsou obvykle i jeho úspory. Nejméně naspořeno tak mají pro tyto účely mladí lidé do 26 let. V jejich případě je to však částečně dáno i tím, že tuto potřebu šetřit ještě nemají zažitou a jejich příjmy bývají nižší. Právě před dosažením třicítky se přitom chce mnoho z nich usadit a začít společný život s partnerem. „Ve financování společného bydlení či pořízení prvního auta mohou pomoci mladým dvojicím partnerské či novomanželské půjčky,“ dodává Cyril Křůpala.

Nejspořivější jsou vysokoškoláci

Ve srovnání se zbytkem republiky jsou pak výrazně lépe zabezpečeni také obyvatelé Prahy, z hlediska pohlaví přiznávají větší úspory pro případ nečekaných výdajů muži než ženy. Průzkum dále potvrdil, že při tvorbě finančního polštáře hraje významnou roli i vzdělání. Zatímco rezervu ve výši alespoň 50 tisíc korun má naspořeno více jak třetina dotazovaných s vysokoškolským diplomem, u lidí se základním vzděláním je to pouze 13 %.